Nejsevernější z Dodekanéských ostrovů má rozlohu 34 km² a žije na něm 2400 obyvatel. Ostrov je vulkanického původu, velmi členitý a málo úrodný. Severní a jižní části jsou navzájem spojeny úzkou šíjí. Ve starověku to bylo odlehlé místo, kam se posílali nepohodlní lidé do vyhnanství.

Hlavním přístavem na ostrově je městečko Skala, kde žije 1200 obyvatel, a které leží na východním okraji zátoky, nad níž ční výšina s někdejší antickou akropolí. Skala je typickým rybářským městečkem s útulnými hospůdkami. Je velmi příjemné posedět na terase, pozorovat přístavní mumraj a k večeři si dát řeckou specialitu - souvlaki z mečouna. Hned na rušné ulici u přístavního mola je malá směnárna a okolo ní na návštěvníky čekají obchůdky se suvenýry a oblečením. Naše kroky však vedli na necelé tři kilometry vzdálené návrší ke dvěma nejdůležitějším památkám ostrova. Cestou jsme si prohlédli klášter apokalypsy a za chvíli jsme se vydrápali až ke klášteru sv.Jana. Asi půlhodinové stoupání stálo za to - odtud se nám naskytl nádherný výhled na celý ostrov a okolní Egejské moře. Nahoře jsme měli štěstí, že nás poměrně ochotně vpustili dovnitř a tak jsme si mohli i tento klášter podrobně prohlédnout. Okolo kláštera se rozkládá další městečko - Hora. Tady jsme nakoupili všechny pohledy a vydali se zpět k lodi. Někteří se šli ještě vykoupat, někdo (jako my) zašel na dobrou večeři. Za rudého svitu zapadajícího slunce jsme Patmos opuštěli....

V roce 95 n.l. za římského císaře Domitiana byl na Patmos údajně vyhoštěn apoštol Jan, oblíbený kristův učedník, autor jednoho ze čtyř evangelií a zejména pak tzv.Apokalypsy (Zjevení), kterou složil právě zde, na Patmu. Po smrti císaře odešel údajně do Efesu, kde zemřel a byl pochován v místě pozdější baziliky sv.Jana v Selcuku. Ve východní církvi je Jan nazýván Ioannis Theologos (Jan Teolog), ale někdy bývají vyslovovány pochybnosti o totožnosti autora Apokalypsy s Janem evangelistou. Klášter apokalypsy se skládá ze tří kaplí, z nichž jedna je přímo vestavěna do jeskyně, kde prý sv.Jan skládal své zjevení. Najdeme jej asi v polovině cesty mezi Skalou a vlastním klášterem sv.Jana.

V roce 1088 byl z podnětu byzantského císaře na Patmu založen k poctě sv.Jana mohutný klášter. Ten se stal brzy významným centrem řecké učenosti a zůstal jím i za tureckého panství. Do rozsáhlého komplexu s vysokými hradbami z 15.století se vstupuje opevněnou branou na arkádové nádvoří z konce 17.století. jeho východní stranu tvoří hlavní kostel (ikonostas z roku 1820 byl pořízen z prostředků ruského cara). Mimořádnou pozornost si zaslouží dvě postranní kaple. V jedné je sarkofág s ostatky zakladatele, blahosl. Christodula, v kapli zasvěcené bohorodičce (tj. panně Marii) se pod freskami z poloviny 18.století nalezly fresky z 12.století. Přes úzký vnitřní dvůr lze přejít do jídelny (trapeza) s dalšími vzácnými freskami. Cenné ikony a bohoslužebné předměty jsou uloženy v pokladnici. V klášterní knihovně je asi 900 rukopisů (např. část evangelia sv.Jana ze 6.století) a kolem 13 000 vzácných listin.

1 - klášter Apokalypsy, 2 - klášter sv. Jana, 3 - klášter Moni Evangelismou