- náměstí Svornosti. Společně s dalším velkým náměstím Syntgma tvoří Omonia hlavní centrum města. Na náměstí Omonia najdeme spoustu hotelů, bank a také obchodní domy. Nejdůležitější turistickou atrakcí přilehlé stejnojmenné čtvrti je samozřejmě Národní archeologické muzeum:
Muzeum patří k
nejvýznamnějším institucím svého druhu na světě,
zejména reprezentativní jsou zde expozice mykénského
umění, antického sochařství a vázového
malířství. Základem mykénské sbírky, umístěné
ve vstupním sále, jsou nálezy Heinricha Schliemanna,
expozice se však neustále rozrůstá o další nálezy.
Sál připomíná spíše klenotnici než muzeum. Zlaté
masky z obličejů mrtvých vládců 
(zvláště tzv. Agamnemonova
maska - asi 1500 př.n.l.), zlaté diadémy a číše
(zejména oba poháry z lokónského Vafia - asi 1600
př.n.l.), cenné šperky i meče bohatě vykládané
zlatem a slonovinou. V jiných vitrínách můžeme
vidět hliněné tabulky se záznamy v mykénském
lineárním písmě B (asi 1400-1200 př.n.l.) nebo
pestře zdobené vázy, u stěn stojí rekonstruovaný
vchod do hrobky, náhrobní stély s reliéfními
obrazci, fragmenty mykénských fresek.
V přilehlé síni vpravo se nacházejí jedinečné
doklady egejské ostrovní kultury, zejména tzv.
kykladské idoly - mramorované sošky ze 3.tisíciletí
př.n.l. V sálech věnovaných antické plastice lze
sledovat na celé řadé soch vývoj antického
zpodobňování lidského těla.
Zvláště bohatá je tu expozice archaických soch
nahých mladíků (kúros) i kolekce reliéfních
skulptur, např. eleusínský reliéf s bohyní
Démétrou, jež odevzává Triptolemovi první obilný
klas, nebo náhrobní stéla Athéňanky Hégésó se
zobrazením tklivého loučení (asi z r.410). velký
zájem poutají i proslulé bronzové skulptury, které
byly v tomto století vyloveny z mořského dna na
různých místech při pobřeží: např. bradatý Zeus
(nebo Poseidon), nalezený v roce 1928 u mysu Artemísion
spolu se sochou chlapce-žokeje a fragmentem koňského
těla (asi z roku 200). Jsou tu vystaveny i některé
římské mramorové kopie ztracených řeckých
originálů stejně jako řada dalších plastik z
období helénistického a římského.
V expozici antických váz se návštěvník seznámí s
hlavními vývojovými rysy řeckého vázového
malířství v 1.tisíciletí př.n.l. Může zde nejprve
sledovat vývojovou linii od ornamentálního
geometrického slohu (900-700 př.n.l.) k převážně
zvířecím a rostlinným figurálním motivům
orientalizujícího slohu (700-600 př.n.l.). Prohlídka
dalších sálů nás pak přivede k pochopení rozdílů
mezi attickou keramikou s černými figurami (625-525
př.n.l.) a progresívnější attickou malbou
červenofigurovou (po roce 525 př.n.l.). Zároveň si
návštěvník ujasní na konkrétních tvarech nádob
pojmy jako amfora, kráter, kylix, lékythos atd.
Mimořádně atraktivní je i nedávno instalovaná
expozice prehistorických nálezů z ostrova Théry,
zejména nástěnných fresek, objevených u Akrotiri pod
příkrovem lávy. Největšímu zájmu se těší 6
metrů dlouhý freskový vlys s motivy námořní bitvy a
s vítězným loďstvem vracejícím se do mateřského
města, dále dvojice dětí v pěstním zápase nebo
nahý chlapec nesoucí rybu - vše z doby kolem roku 1500
př.n.l.
V muzeu jsou ještě další oddělení jako epigrafické
s cennými antickými nápisy nebo numistmatické s
bohatou kolekcí mincí. Návštěva muzea se tak mění
v procházku celou řeckou minulostí a nabízí
návštěvníkům přehled celé řecké historie.
Napadá mě jedno velmi přilehavé přirovnání -
Národní archeologické muzeum plní stejnou roli jako
například Egyptské muzeum v Káhiře.