Hlavní a největší město Řecka má se všemi předměstskými částmi přes 3 miliony obyvatel. Athény se staly centrem klasické řecké kultury, zde se vyvinula stará řecká demokracie, rozvinulo se řečnictví, nabyla vyspělé formy filozofie a zrodilo se drama. Athénský dialekt staré řečtiny, tzv.attičtina, zvítězil mezi desítkami nářečí a stal se základem byzantské i moderní řečtiny.

Brzy ráno jsme se vylodili v Pireu a jen co se z "naší" lodi Nissos Kypros, která nás dovezla až z dalekého Izraele, vylodil také autobus, jali jsme se proplétat úzkými uličkami živého athénského předměstí. Naše cesta směřovala do Dionýsiovy ulice pod slavnou Akropoli, kde naše prohlídka Athén začala. Jen co se podařilo zaparkovat, vystoupali jsme parkem k pokladnám a zakoupili vstupenku na slavný pahorek (1000dr. pro studenty). Vystoupali jsme Propylajemi až ke skvostnému Parthenonu. Prohlédli jsme si také archeologické muzeum a ostatní akropolské památky (zbytky Dionýsova divadla a Erechteion). Na pohled z Akropole jsem se velice těšil, ale nakonec jsem byl zklamán - celé údolí hlavního města je přehuštěné stavbami všeho druhu, jen tu a tam se objeví ostrůvek zeleně. Navíc bylo všechno hrozně zasmogované. A protože se i Akropole nechutně plnila turisty, dali jsme se na sestup do malebné čtvrti Plaka. Uličkami přeplněnými obchody všeho druhu jsme se dostali až na náměstí Syntagma, kde jsme před budovou parlamentu zhlédli výměnu stráží a pokračovali jsme do Národního parku. Příjemná procházka zeleným parkem vedla kolem několika vládních budov a nakonec jsme vyšli u starého olympijského stadionu. Já osobně jsem si dal čestné kolečko a pak už jsme spěchali zpět do Plaky na oběd. Po obědě nadešel čas nákupů. Při procházce Plakou odhalily Athény konečně i svou antickou tvář - velmi působivé bylo, když se před námi při procházce rušnou hlavní třídou objevil Diův chrám uprostřed parku a na druhé straně se tyčila monumentální Akropole. Hned se ty drachmy utrácely o něco lépe.
To už ale odpoledne pokročilo a nás čekala večer loď v dalekém Patrasu. A tak jsme museli po krátkém občerstvení vyrazit směrem na Peloponnés. Athény byly nádherné, škoda jen že bylo všude tolik turistů. Měli jsme za sebou poslední vrchol naší dlouhé cesty....