Nedaleko svahu Akropole, západně od okraje čtvrti
Plaka najdeme další významnou lokalitu - starobylou Agoru. Ta byla od konce
7. století př.n.l. hlavním athénským obchodním a společenským centrem.
Její hlavní rozkvět sahá do doby po řecko-perských válkách v 5. a 4. století
př.n.l. Tehdy se soustřeďovaly hlavní veřejné budovy této tzv. Staré agory
(na rozdíl od pozdější tzv. Římské agory) do západní části 
celého
areálu, ke svahu vyvýšeniny, na níž stojí Héfaisteion. Naproti tomu
na severní a jižní straně agory vznikaly sloupové síně (stoy) k obchodním
i jiným účelům a ve východní části agory zůstávalo ještě dosti volného
prostoru k dalším, většinou opět obchodním činnostem.
Veřejné budovy stojící na agoře byly v době rozvinuté
athénské demokracie těsně spjaty se systémem státní správy. Byly to zejména:
Búleutérion - radnice - tady zasedala Rada pěti set, volená z řad
nejméně třicetiletých mužů vyšších majetkových skupin. Prytaneion
byl úřad, v němž vyřizovali státní záležitosti prytanové - padesátičlenný
sbor městských radních, volený vždy na desetinu roku z Rady pěti set. Z
úřadujících prytanů byl každý den vybrán losem předseda, který vykonával
na tuto dobu funkci prezidenta athénského státu. Tento úřad mohl vykonávat
athénský občan jen jednou v životě.
Dalšími budovami v areálu agory jsou: Tholos
- okrouhlá budova neznámého určení; Stratégeion - velitelství sboru
athénských vojenských velitelů; Métróon - chrám Matky bohů, v němž
byl uložen státní archív; Diova stoá - Diovo sloupořadí. Zde byly
umístěny úřadovny tzv. devíti archontů, kteří byli představiteli athénské
výkonné moci, tedy jakýmisi ministry athénského státu; Héliaiá -
lidový soud zasedající na svahu pod Akropolí. Skládal se ze 6000 volených
soudců a dělil se na celou řadu soudních sborů.
Na agoře byla i celá řada dalších budov, např.
svatyní jednotlivých božstev, dalších sloupořadí - např. Stoá basileós
čili královské sloupořadí, v němž byly vyvěšovány zákony a různé vyhlášky.
V Královském sloupořadí rád také vedl své filozofické rozhovory Sokratés,
zatímco v tzv. Stoá poikilé neboli Pestrém sloupořadí zřídil svou filozofickou
školu Zenon z Kitia a ta dostala časem podle tohoto názvu jméno "škola
stoická".
Ze staveb doby helenistické si na agoře zaslouží
zmínky zejména Attalova stoá neboli Attalovo sloupořadí zbudované
kolem poloviny 2. století př.n.l. Attalem II., králem z maloasijského Pergama.
Touto stavbou, jež plnila funkci velké tržnice, byl v helenistické době
ohraničen areál agory na východní straně. Trosky Attalovy stoy začali ve
30.letech tohoto století prokopávat američtí archeologové a v letech 1953-1956
se pokusili o její věrnou rekonstrukci. Má k západu otevřenou kolonádu
a vzadu pak celou řadu uzavřených místností. Sloupořadí je v přízemí dórské,
v horním podlaží jónské. Dnes Attalova stoá slouží jako muzeum nálezů z
agory. Nacházejí se tu nejen cenné umělecké památky, zvl. skulptury (např.
monumentální socha Apollónova ze 4.století př.n.l. nebo mramorová stéla
s nápisem proti tyranidě a reliéfem, znázorňujícím zoosobněnou Demokracii
korunující athénský lid - z roku 336 př.n.l.), nýbrž i nejrůznější pozoruhodosti
a kuriozity antické materiální kultury, jako klepsydra (vodní hodiny),
losovací stroje nebo ostraka (střepy, na něž občané při tzv. ostrakismu
mohli psát jména politiků, které pokládali za možný zdroj ohrožení demokratického
zřízení, a tím je navrhovali odeslat do vyhnanství).
V římské době byla postupně zastavěna prostřední
část staré agory, mimo jiné tu tehdy vznily následující stavby: Ódeion
- zastřešená stavby z doby kolem roku 15 př.n.l. určená ke koncertním produkcím
(uprostřed agory); Pantainova knihovna - postavená kolem roku 100
n.l. v jihovýchodní části agory v blízkosti Atallovy stoy. V 10. století
pak vznikl v sousedství Pantainovy knihovny křesťanský kostelík Ajii
Apostoli - svatých apoštolů, jenž byl před časem restaurován.
Starobylá agora byla roku 267 n.l. zpustošena
germánskými Heruly. V pozdějších dobách se jí často využívalo k běžné domovní
zástavbě. Ještě v roce 1930 tu stálo 150 domů, a teprve když američtí archeologové
začali ve 30.letech provádět na agoře výzkumy, uvolnili celý její areál
a zpřístupnili jej návštěvníkům.